Aktuální číslo

Abstrakt: Článek se zabývá využitím popílku, jakožto odpadní suroviny vhodné při likvidaci hlavních důlních děl, zejména při likvidaci jámového stvolu zpevněným, základkovým materiálem. Záměrem bylo navržení a zhodnocení nových, vhodných receptur základkových směsí pro likvidaci jam tak, aby navržené přísady kladně působily zejména na těsnicí účinky, které by příznivě ovlivnily vodo a plynonepropustnost likvidovaného díla.

Abstrakt: Článek se zabývá problematikou dehtů obsažených v hnědém uhlí severočeské hnědouhelné pánve (SHP). Je zhodnocen vývoj a rozložení dehtů pro jednotlivé pánevní oblasti s ohledem na vymezení kvalitativně vhodných podílů suroviny pro budoucí, potenciálně možné chemické zpracování uhelné hmoty konverzí na kapalná a plynná paliva.

Abstrakt: V článku je popsána prognóza geotermického gradientu, resp. teploty hornin. Se stále většími hloubkami dobývání uhlí na hlubinných dolech nabývá na významu teplota horninového masívu. Zvýšené hodnoty teplot hornin negativně ovlivňují klimatické podmínky na důlních pracovištích. Při projektování nových pater a zejména při podpatrovém dobývání se stává znalost co nejpřesnější hodnoty prognózované teploty hornin nutností zcela nezbytnou. Je totiž výchozí veličinou pro možnost projektovat důlní větrání a klimatizaci tak, aby tyto činnosti byly efektivní jak z hlediska bezpečnostního, tak z hlediska ekonomického. Za tímto účelem byla sestavena knihovna MineTemp v programovém prostředí SCILAB, která popisovanou prognózu umožňuje.

Abstrakt: Výsypka Radovesice je situována v blízkosti města Bílina v regionu severozápadních Čech a je ve správě akciové společnosti Severočeské doly. V roce 1961 byl vypracován návrh přesypání území velmi rozsáhlou vnější výsypkou tehdejšího povrchového dolu Maxim Gorkij v Braňanech. Prostor pro uložení plánované kubatury cca 1 miliardy m³ skrývkových hmot byl  určen v údolí Lukovského potoka na katastru obcí Radovesice, Dřínek, Lyskovice a Hetov. Geologické poměry v tomto území byly velmi rozmanité a značně ovlivňovaly i poměry hydrogeologické. V této souvislosti je nutné poznamenat, že problematika prozkoumanosti zájmového území a způsoby odvodnění podloží tělesa výsypky budou obsahem příspěvku v následujícím čísle Zpravodaje Hnědé uhlí.

• Změny v hornictví a hornické krajině Karvinska

Abstrakt: Článek se zabývá vývojem hornictví v posledních letech a problematikou vlivů hlubinné těžby černého uhlí v hornické krajině Karvinska. Pozornost je věnována následkům poklesů terénu v karvinské části ostravské pánve, změnám ve využívání a ukládání odpadů, rekultivaci postižené krajiny a také pozitivním změnám v hornické krajině v souvislosti s environmentálními opatřeními a aktivitami Ostravsko-karvinských dolů, a.s., Magistrátu města Karviné a dalších aktérů, jež směřují k ochraně a v posledních letech i ke tvorbě nové kulturní krajiny, využitelné mimo jiné v různých formách cestovního ruchu a rekreace. Uvedená opatření tak pozitivně mění image hornické krajiny Karvinska.

Abstrakt: Na Dolech Nástup Tušimice byla při protierozní úpravě svahů o vyšší sklonitosti, složených z pedologicky odlišných vý-sypkových zemin a ovlivněných již i krátkodobě primární sukcesí plevelnými společenstvy, použita technologie hydroosevu upravená dále výsevem semen keřů a stromů. V prvním roce po aplikaci hydroosevu došlo k vytvoření dvou zcela odlišných vegetačních protierozních stavů, bez zaznamenaného výskytu  dřevin použitých k výsevu. 

Abstrakt: V oblasti hornoslezské pánve jsou čerpány na povrch velké objemy důlních vod. Tyto vody jsou následně vypouštěny do povrchových toků a výrazně ovlivňují kvalitu vody v řece Olši. Cílem předloženého příspěvku je zhodnocení vlivu důlní činnosti na kvalitu vody v řece Olši. V průběhu let 2000–2007 bylo prostřednictvím Karvinského potoka vypuštěno do řeky Olše přibližně 28 331 700 m³ důlních vod. Důlní vody z přilehlé polské části hornoslezské pánve jsou odváděny prostřednictvím „kolektoru OLZA“. Rekonstrukce a přeložka ústí „kolektoru OLZA“ v roce 2004 vedla k výraznému snížení zatížení dolní části toku a to přibližně o 75 % v profilu Olše Věřňovice a o 60 % v profilu ústí Olše do řeky Odry.

Abstrakt: Příspěvek informuje o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel (RFCS), který poskytuje finanční prostředky na podporu projektů v oblasti uhlí a oceli, a to pro všechny podnikatelské subjekty i výzkumné organizace. Dotace z fondu jsou poskytovány pro výzkumné, pilotní a demonstrační  projekty mimo Rámcové programy EU. Priority programu pro oblast uhlí jsou zlepšení konkurenční pozice EU, zdraví a bezpečnost v dolech a zlepšení využití uhlí jako čistého zdroje energie. Pro hodnocení a monitorování projektů jsou založeny Technické skupiny pro uhlí a ocel, kterých je celkem 12, z toho 3 technické skupiny jsou zaměřeny na uhlí. Výzkumný fond zabezpečuje spolufinancování přijatých a úspěšně hodnocených projektů ze svého rozpočtu v členění – pro uhlí 27,8 % a pro ocel 78,2 %. Možnost spolufinancování projektů pro oblast uhlí z RFCS není organizacemi v ČR plně využívána. Příspěvek nejen seznamuje s možnostmi a podmínkami financování projektů a tématickými prioritami fondu, ale také rámcově s projekty předloženými do fondu v roce 2009.